Londýn a historie

Zajímáte-li se o Londýn, s velkou pravděpodobností vás bude také zajímat, jak Londýn vznikl. Historie Londýna je skutečně pestrá a kdybychom ji měli zde popsat do detailu, trávili byste u tohoto článku skutečně mnoho času. Proto se pokusíme popsat historii tohoto úchvatného města trošku stručněji, abyste měli alespoň ten základní přehled.

Londýn a Římané

Přestože v roce 54 před n. l. Julius Cesar přišel na britské ostrovy a napadl keltský kmen, který obýval kopce nedaleko Temže, Londýn ( tehdy Londinium ) byl založen až o několik desítek let později. V roce 43 n. l. založil tehdejší vládce Římanů Klaudius přístav – Londinium. Keltové se samozřejmě bránili, avšak marně. Římané považovali Londinium za své hlavní město až do roku 410, kdy císař Flavius Honorius nařídil stažení římských legií z britských ostrovů

Anglosasové a Vikingové

Po odchodu Římanů se Londýn pomaličku zmenšoval. Díky Temži a přístavu si zachoval Londýn obchodní ruch. Právě díky tomu byl Londýn poměrně bohatý a tudíž byl terčem útočníků. Během tří následujících století založili Anglové a Sasové ze severozápadního Německa několik malých králoství – Mercia, Kent atd. Anglosaský Londýn však nebyl na původním místě City, ale o kilometr dál proti proudu řeky. Anglosasové však nebyli jediní, kdo si chtěli Londýn podmanit. Londýn se zalíbil Vikingům, kteří vypravili své lodě z Norska, Švédska a Dánska. Vikingové na Londýn útočili od roku 842 – 851. V roce 872 si pak z Londýna vytvořili své hlavní sídlo.

Středověk

V roce 1066 skončila anglosaská Anglie a zemi začali ovládat normanští vojáci a správci. Byl to právě Vilém Normanský, který nechal postavit Tower of London. V letech 1077 – 1136 v Londýně bylo postaveno 13 klášterů a 126 opatství! V období 1348 – 1350 postihly Londýn kruté časy. Morové epidemie usmrtily více než polovinu populace Londýna. V roce 1485 byl Westminster uznáván jako sídlo královské rodiny, zatímco v City vzkvétal obchod.

Londýn a Tudorovci

Prestiž Londýna opět vyzdvihl až Jindřich Tudor, který se zmocnil vlády v roce 1485. Anglie byla po tehdejším válečném období velice zbědovaná a díky Jindřichovi se pomalu a jistě vzpamatovávala. Obchod začal opět řádně vzkvétat a na nábřeží vznikaly nové a nové přístavy. Velký obchodní boom nastal v době, kdy se otevřely nové obchodní cesty do Asie a do Ameriky. Po Jindřichovi pak usedl na trůn Jindřichův syn Eduard, poté jeho dcera Marie I. a dále pak Alžběta I., která si díky svému půvabu, inteligenci a domýšlivosti vybudovala skutečný respekt. Odtud pochází název “Alžbětinská renesance”. V té době bylo postaveno divadlo, ve kterém se uváděly Shakespearovy hry.

Stuartovci a revoluce

Stuartovci se snažili jak mohli, ale jejich vláda nebyla příliš úspěšná. Nepodařilo se jim sjednotit katolíky a protestanty a Parlament se obrátil proti monarchům, neboť se jim zdálo, že příliš plýtvají financemi. V roce 1605 došlo k pokusu vyhodit do povětří královskou rodinu spolu s Parlamentem. Po popravě Karla I. za vlastizradu vytvořil Oliver Cromwell protektorát. Pár let po jeho smrti však opět vznikla monarchie a na trůn usedl Karel II. Když Karlův syn Jakub II. uprchl do Francie, usedl na trůn nizozemský princ Vilém Oranžský a jeho žena Marie. Oba byli protestanti a ti v roce 1689 podepsali Prohlášení práv, které posílilo moc parlamentu a vznikla tak konstituční monarchie, která se v podstatě dochovala dodnes. Za vlády královny Anny byla v roce 1707 vyhlášena unie Anglie se Skotskem s názvem Velká Británie. Mezi tím se však Londýňané vzpamatovávali z řady nepříjemných událostí. V roce 1665 Londýn postihla morová nákaza, která usmrtila více než 110 tisíc lidí a také z požáru, který v roce 1666 zničil čtyři pětiny dřevěné zástavby City. Bohatí obyvatelé Londýna se přestěhovali směrem na západ. City dostávala opět novou tvář.

Georgiánský Londýn

Po smrti královny Anny musel na trůn nastoupit její nejbližší potomek Jiří. Jiří byl pravnukem Jakuba I. a byl členem hannoverského rodu. Hannoverská dynastie je na trůně dodnes a od roku 1917 se nazývá Windsorská. Za vlády Jiřího I., Jiřího II., Jiřího III. a Jiřího IV. Londýn prosperoval jako nikdy předtím! Populace se zdvojnásobila na milion a obchod a umění se rozvíjelo neuvěřitelnou rychlostí. Z Londýna se tak stalo největší evropské město. Bohatší obyvatelé se opět stěhovali dál na západ Londýna, směrem ke Court a St. Jame’s a poté dál za Bloomsbury. Londýn se rozšiřoval do všech směrů a vznikaly nejzajímavější a nejznámější parky a domy, které obdivujeme dodnes.

Viktoriánský Londýn

V roce 1837 usedla na trůn Viktorie, která vládla 63 let. Londýn se stal centrem říše, která se rozšiřovala do celého světa. Během 19. století se londýnská populace rozrostla na více než šest milionů obyvatel. Přestože byl Londýn velice bohatý, měl své problémy v podobě dopravy, dodávky vody, kanalizace apod. V roce 1829 vznikla první veřejná doprava. Dvoupatrové “autobusy” tažené koňmi pro 22 osob. V roce 1901 přišla na řadu první elektrická tramvaj a o 4 roky později první motorový autobus. První londýnská železnice byla otevřena v roce 1836. Do Londýna se stěhovali lidé z celého světa. Tito přistěhovalci zaplnili domy spekulatnů, ve kterých však chyběla kanalizace a tekoucí voda. Vznikaly tak chudinské čtvrti. O pár let později – v 80. letech 19. století přijelo do Londýna více než 100 tisíc Židů, kteří utíkali před antisemitskými pogromy v Rusku a východní Evropě. Ve 30. letech 19. století byl už Londýn tak přelidnění, že se hygienická struktura zhroutila. Do Temže ústilo více než 400 kanalizací a začaly se objevovat nemoci, které pomalu a jistě zabíjely obyvatelé Londýna. Neštovice, cholera a tyfus se zapřičinila spolu s Josephem Bazalgettem o první londýnský kanalizační systém.

Londýn a 20. století

Viktoriánskou majestátnost ukončila první světová válka. Jiří V. musel přihlížet, jak je Londýn bombardován, jak trpí nezaměstnaností a přelidněním. V té době se rozpadlo království a v roce 1948 bylo vytvořeno Britské společenství národů. Od roku 1952 vládne jeho dcera Alžběta II. Londýn se pomalu a jistě stavěl znova na nohy. Po druhé světové válce do Londýna přijížděly davy uprchlíků. Každá národnost se usídlila v jiné části Londýna. Číňané se stěhovali v houfech do Soho, Jamajčané do Brixtonu apod.

Londýn dnes

Londýn si stále drží své prvenství v nejpopulárnějších městech na světě. Nové milénium znamenalo pro Londýn vlaky Eurostar, které jezdí do Paříže podvodním Channel Tunnel, vznikají stále nová a nová muzea. Uvidíme, co nám ještě doba přichystá a jak se bude budoucnost Londýna dále vyvíjet.

 

Zatím nikdo nic nenapsal.

Okomentovat článek

TOPlist